Chloupku, chloupku, vystrč růžky
…dokud držím v ruce nůžky. Nebo pinzetu či jiný zaručené účinný nástroj určený k vytržení nežádoucího ochlupení. Nějakou takovou říkankou má člověk chuť zaklínat onen chloupek zejména v případě, že se nachází na bradě, tváři nebo v okolí rtů. Proč? Protože právě v těchto místech má ochlupení tendenci si hrát s jedincem provádějícím depilaci na schovávanou. Ačkoli pohmatem je přítomnost chlupu evidentní, očím se rád skrývá. Navíc v zrcadle při této činnosti platí nejen to, že vpravo je vlevo, ale také to, že přibližování vypadá jako vzdalování. Než se chlup podaří vyškubnout, bolí člověka celé tělo, a to i v případě, že k práci moudře zvolil polohu vsedě.
Dveřmi ho vyhodíte…
Polehčující okolnost ochlupení na jiných částech těla je, že očím bývá na první pohled docela zřetelné. Horší je to s dostupností. Lýtka a podpaží si oholí každý sám relativně snadno, u intimních partií v poněkud kuriózních polohách snad také, zato ochlupení na zádech vyžaduje aktivní účast alespoň jednoho pomocníka. Pokud někomu nebrání stud, až tak zásadní problém to nepředstavuje.
Jiná věc je, s jakým výsledkem vlastnoruční depilace jste ochotni se spokojit. Jestli očekáváte alespoň týden po depilačním martyriu sametově hladkou pokožku, budete zklamáni poměrně brzy. Za prvé: už obyčejné holení jemnější pokožku dovede podráždit a vyvolat na ní zarudnutí, o voskové depilaci a různých chemických přípravcích ani nemluvě. Za druhé: chlupy, kterých je zvykem se podle současné módy zbavovat, se chovají, jako by trpěly napoleonským komplexem. Ve srovnání s hlavním a žádoucím vlasovým porostem hlavy jsou výrazně menší, některé přímo nicotné. O to víc se derou za každou cenu na svět a po standardním oholení je můžeme čekat zpět nejpozději do dvou dnů.
Aby komplikací nebylo málo, tak drtivá většina způsobů likvidace chloupků z tělesného povrchu je bolestivá. Věc je o to složitější, že při autodepilaci se bolesti podvědomě snažíme vyhnout, takže často nedotáhneme akci do zdárného stoprocentního konce. A poslední nepříjemnost – chloupky projevují pozoruhodnou inteligenci a po opakovaných pokusech o své zničení začnou zarůstat pod kůži, protože tak se na ně nelze dostat. Živé organismy mají v sobě naprogramované úžasné způsoby jak přežít, škoda, že u kozí brady je tato schopnost zcela kontraproduktivní.
“Pustit chlup” se vyplácí
Proto stále více žen u mužů překonává pro laika přirozenou nedůvěru a odhodlává se podstoupit laserové odstranění chloupků. Tento způsob jako jediný z mnoha dosahuje kýženého cíle, tedy hladké pokožky, na tak dlouho, že lze hovořit o trvalé epilaci. Do těla se přitom nedostává vůbec žádná škodlivá chemie, laserové paprsky rozkládají vlasovou cibulku teplem, zjednodušeně řečeno je to jakési mechanické zničení. Při srovnání cen anatomického holítka s depilačním krémem a laserového zákroku je druhý jmenovaný výrazně vyšší. Ovšem jednorázové definitivní rozloučení s chloupky nakonec ušetří nejen peníze, ale i spoustu času a námahy.
Kdo byly chlupaté ženy
Když starověcí mořeplavci na svých cestách poprvé spatřili gorily, začali jim říkat chupaté ženy. Že se jim tento nově objevený živočišný druh nelíbil a že se ho dokonce báli, je vedlejší. Jakkoli se to může někomu zdát marnivé, hebká kůže podobně jako potřeba nosit oblečení odlišuje člověka od zvířat víc než chůze po dvou končetinách. Je jen velmi málo pravděpodobné, že by paní móda zařadila zpátečku a vyhlásila chlupaté nohy nebo ženské knírky in a sexy. Proto je dobré si vybrat ten nejúčinnější způsob depilace, jaký existuje.
Jaký způsob zbavování se ochlupení preferujete? Bojíte se lasetu, ultrazvuku nebo RTG záření?
